Místa, která by vám neměla při návštěvě uniknout...
Tato webová stránka používá cookies
Za účelem zkvalitnění našich služeb používáme na této stránce soubory cookies. Pro více informací přejděte na Podmínky pro používání internetových stránek..
Místa, která by vám neměla při návštěvě uniknout...
Nejvyšší hora České republiky (1.603 m n. m.)
Tato výrazná dominanta Krkonoš - kamenná pyramida vymodelovaná ledovcem - je oblíbeným cílem pěších horských túr, odkud jsou krásné výhledy daleko do kraje na českou i polskou stranu. Na vrcholu stojí kruhová kaple sv. Vavřince z r. 1665, polská bouda z r. 1976 s meteorologickou stanicí a nová česká poštovna postavená v letech 2005-2006.
Ze Špindlerova Mlýna se na Sněžku dostanete pěšky různými cestami (po červené přes Kozí hřbety (10,5 km), po zelené Dlouhým dolem a přes Luční boudu (12 km), po modré údolím Bílého Labe (13 km) nebo můžete vyjet autobusem na Špindlerovku a odtud po červené (9,5 km)). Na vrchol Sněžky vede také lanová dráha z Pece pod Sněžkou (ze Šp. Mlýna cca 45 km autem či autobusem).
Jedna z největších řek Evropy (1.094 km, z toho 371 km v ČR) pramení na Labské louce v nadmořské výšce 1.387 m. Skutečné prameniště Labe se nachází v rašeliništích a je z důvodu ochrany přírody veřejnosti nepřístupné. Pro turistické účely je u rozcestí Bucharovy a České cesty symbolicky jako počátek řeky Labe zbudovaná kamenná skruž. Roku 1968 zde byla postavena také kamenná stěna s barevnými znaky 26 významných měst, jimiž Labe na své cestě k moři protéká. Místo patří k nejvyhledávanějším cílům vycházek na české straně pohoří Krkonoš. Kilometr odtud se nachází Labská bouda, která poskytuje občerstvení i ubytování.
Ze Špindlerova Mlýna se k prameni Labe dostanete např. po červené a následně žluté turistické značce přes Horní Mísečky a kolem Vrbatovy boudy (9 km; tuto trasu si můžete usnadnit, pokud vyjedete lanovkou na Medvědín), po modré Labským dolem (10 km), případně můžete vyjet autobusem na Špindlerovku a po červeně značené hřebenové cestě přes Sněžné jámy a Českou budku dorazíte až k prameni (9 km).
Sněžné jámy (německy Schneegruben, polsky Śnieżne Kotły) jsou jedním z nejfotogeničtějších míst v Krkonoších. Již z dálky vás k nim spolehlivě dovede dominanta budovy vysílače, nazývané též Wawel, která se nachází v nadmořské výšce 1.480 m. V minulosti sloužila jako turistická chata.
Hlavní hřeben tady skalními stěnami prudce padá na polskou stranu do hlubokých jam - ledovcem kdysi vyhloubených kotlů - na jejichž dně se nachází malá ledovcová jezírka. Stejně jako v ostatních ledovcových karech se v nich nachází botanické klenoty Krkonoš.
Z centra města, pokud půjdete přes Dívčí lávky, Medvědí a Martinovu boudu ujdete asi 9 km. Ze Špindlerovky je to sem po hřebeni 6,5 km. Zpět do Špindlerova Mlýna můžete sejít po žlutě značené Koňské cestě k Labské boudě a odtud po modré Labským dolem (11 km).
Pančavský vodopád je nejvyšší vodopád v Česku. Výška vodopádu je 148 m (padá z 1.298 do 1.150 m n. m.). Vodopád na potoce Pančava, který padá do horní části Labského dolu, je rozčleněn na čtyři výrazné stupně.
Kolem horní hrany vodopádu vede červeně značená Bucharova cesta ve směru od Vrbatovy k Labské boudě. Výhled na něj poskytuje také nedaleká Ambrožova vyhlídka. Odspodu si jej můžete prohlédnout z modře značené cesty vedoucí po dně Labského dolu.
Zhruba o kilometr dál se nachází 35 metrů vysoký peřejnatý Labský vodopád, který padá do Labského dolu pod Labskou boudou, přibližně 1 km jihovýchodně od pramene Labe.
Naučná stezka (1,2 km) skrývá kromě přírodních krás zejména mimořádně zachovalé hrazenářské dílo na Čertově strouze, staré více než 100 let. Po sérii ničivých povodní koncem 19. století tady byly provedeny rozsáhlé hrazenářské práce, stejně jako v celém povodí Labe, Jizery a Úpy. Příklad Čertovy strouhy, jejíž zahrazení se zachovalo téměř kompletní a plně funkční až dodnes, dokládá vysoké stavitelské umění našich předků, dosahované velmi skromnými technickými prostředky. Bylo zde vybudováno 43 příčných a 194 podélných kamenných hrazenářských objektů. S ohledem na oblé tvary kamenů v korytech krkonošských toků a neúměrnou náročnost jejich kamenické úpravy byla přibližně polovina kamene získávána z lomu, zřízeného k tomuto účelu nad ústím Červeného potoka.
Naučná stezka Čertovým dolem začíná 200 m nad Boudou u Bílého Labe a vede proti proudu Čertovy strouhy. Dojdete po ní k místu, kde se nachází zbytky bývalé kovárny. Vrátit se můžete stejnou cestou nebo můžete cca 150 m pod kovárnou nastoupit na Hollmannovu cestu, která se po 1,3 km napojí na žlutou turistickou stezku a vede až na Špindlerovku (můžete samozřejmě zvolit i opačný směr).